Globální oteplování bude mít vliv na svět, proto lze očekávat, že automobily s nízkými emisemi budou stále více populární po celém světě. Myšlenka snižování emisí a účtu za benzín se nám líbi  a tak jsme se rozhodli podívat se na některé zajímavé příběhy v této oblasti.

Novinky z Velké Británie ukazují, že lidé stále častěji kupují automobily s nízkou spotřebou paliva (které mají také nízké emise). Takéto chování  je výsledkem toho, že více lidí chce šetřit palivo v důsledku zvýšení cen ropy a také toho, že automobilové společnosti produkují stále úspornější vozidla. Jak ti, kteří provozují velké flotily vozů a neustále sledují náklady, tak i  soukromé osoby, které raději hrají party poker nebo jdou do restaurace na dobrou večeři za peníze, které uštřili za benzín, kupují pořád šetrnější auta. To znamená, že Spojené království by mělo dosáhnout souladu s emisními limity EU pro roky 2015 a 2020.


čtěte více

V prvních lednových dnech ukázala značka Ford koncept nové generace vozu EcoSport, překvapivě na indickém veletrhu New Delhi Auto Expo. Tento malinký crossover, velikostí zhruba co do pětidvéřové Fiesty, ještě viditělně nese prvky, které mají oslnit na show, ale do produkce by to úrpšly jen stěží (viz například čelní světla). Model je postavený na nové celosvětové kostře Fordu B-Car, a co je pro nás asi nejzajímavější, je se svým kinetickým vzhledem dalším příkladem nového designového směřování značky, vedle konceptu Ford Evos.

Stran pohonu nové generace EcoSportu Ford zatím mlčí, ale proslýchá se, že tento model bude v praxi první poháněný novým 1 litrovým motorem EcoBoost, jež podle očekávání nabídne vynikající hospodaření s palivem a příměřenou dávku potěšení z jízdy. Pravděpodobně bude k dispozici i verze na ethanol. 
 
Crossover EcoSport byl navržen s rostoucími trhy na mušce, tedy zejména těmi asijskými a jihoamerickými. 90% všech vozů prodávaných na těchto odbytištích spadá právě do segmentu B a koneckonců předchozí generace EcoSportu, uvedená před devíti lety a vyráběná i dodávaná na trh téměř výhradně v Brazílii, prodala nějakých 750,000 kusů. Nový EcoSport se vedle Brazílie, kde byl navržen, bude vyrábět také v Indii a zamíří do všech (rozvojových) koutů světa — v souladu se strategií One Ford, o které jsem již psala u konceptu Evos).  Verze EcoSport pro evropský trh prý je předmětem diskuze a není vyloučená.
 
Rostoucí úlohu vzmáhajících se trhů dokazuje i fakt, že autosalon v Dilí bude od nynějška na prvním místě Fordovské agendy, spolu s Detroitem a Frakfurtem, zatímco Tokyo Motor Show zřejmě — přinejmenším pro tuto značku — upadne v zapomnění.
 
Níže je několik oficiálních videí konceptu EcoSport, včetně klipu, kde jej představuje hlavní designér Fordu J Mays.
Dále si můžete prohlédnout fotogalerii nové generace EcoSport. 

V posledních letech se Ford co do stylových konceptů moc nepředvedl. Až na několik vyjímek se většina designových studií omezovala na ukázky budoucích výrobních modelů. Koncept Ford Evos v tomto ohledu vyčnívá z řady.
 
Poprvé představen veřejnosti na Frakfurt Motor Show 2011, Evos je dalším krokem strategie "One Ford", pod jejíž diktátem chce americká značka vytvořit jednotný globální styl. Naproti tomu dosluhující Kinetický design (uvedený 2005), který pro Ford představoval převrat, debutoval v Evropě a teprve postupně se probíral do Spojených států ve formě vozů Fiesta a Focus. 



Prohlédněte si galerii oficiálních fotografií Fordu Evos. 
 
Výrobní model založený na tomto konceptu 2+2 zatím v plánu není, ale šéf designu Fordu, J. Mays, se nechal již v létě slyšet, že první vůz, založený na tomto stylovém směru, který skutečně vyjede na silnice, můžeme čekat již v řádu měsíců. Nabízí se tedy spekulace, že tomu bude za několik dní v Detroitu, a pravděpodobně se bude jednat o novou verzi Fordu Fusion.
 
Design Evosu, který podle Mayse vznikl zjednodušením a tedy evolucí současného stylu, spíše než snahou o zbrusu nové pojetí vzhledu, upoutá svým novým atraktivním a aerodynamickým grilem trapézového travu, štíhlými čelními a zadními světly a náběhy připomínající Aston Martin. Minimalistické lampy prý v nejbližších letech uvidíme napříč portfoliem automobilky, lze se tedy domnívat, že se Ford přidá k fanouškům technologií LED.

 
 
Dalším pozoruhodným elementem je prostorný «skleník», který se tyčí nad jinak velmi nízkým tělem vozu. Nejedná se ovšem o nežádoucí vedlejší účinek umístění čtyř vzhůru otevíraných dveří nýbrž o zcela záměrný tah s cílem poskynout pasažérům na zadních sedadlech více prostoru v oblasti hlavy — který je koneckonců slabinou většiny kupéček.
 
Nová verze systému SYNC má posunout výhody technologie "could connectivity" o úroveň výš — vytvoří údajně vskutku holistický zážitek, integrujíc všechno od vašeho pracovního harmonogramu, pochůzek, přes preferované trasy či klima uvnitř vozu. Systém má samostatně kontrolovat dopravní situaci a povětrnostní podmínky, a kromě automatického přizpůsobení činnosti filtrů vzduchu při zjištění smogové zátěže či jízdních vlastností vozu podle zvolené trasy, počasí a stavu vaší bdělosti, také komunikuje s vaším budíkem a upravuje čas buzení podle toho, jak se během vašeho spánku změnil váš denní rozvrh a jaká je předpokládaná doba dojezdu do kanceláře. Až se k ní budete blížit, vůz sám s předstihem vyhledá vhodné parkovací místo s možností dobíjení (za překladu, že řídíte elektromobil) v blízkosti vaší destinace a rezervuje pro sebe stání. 

Na tomto videu vám vysvětlí koncept «cloud connectivity»:



 
 
Jak Evos pozná, jak se cítíte? Všimněte si, že sedadlo řidiče se v interiéru konceptu liší barvou: červená má signalizovat, že je vybavené monitoringem vaší srdčení aktivity. Jak se zvyšuje rychlost jízdy a vašeho tepu, přístrojová deska upozadí funkce, které by vás zbytečně rozptylovaly, včetně vašeho telefonu.
 
Zní to jako sci-fi? Není! Většina těchno technologií je již ve fázi vývoje v laboratořích Fordu, a některé se objeví v modelu Focus Electric. Elektrokardiogram v sedadle je dokonce již funkční.
 
Co se týče pohonu Evosu, Ford toho moc neuvedl. Z oddělených dvířek nádrže paliva a nabíjení lze nicméně usoudit, že se jedná o hybrid s malým, výkoným benzínovým motorem a litiovými bateriemi.
 
Uvidímě, jaké novinky pro nás připraví v Detroitu.

Skupina amerických vědců zvěřejnila v časopise Science objev nového nejlehčího materiálu na světě, který má nalézt uplatnění také v automobilovém průmyslu. Revoluční materiál je z 99,99% svého objemu tvořen vzduchem. Zbytek zaujímá nikl o struktuře mikroskopické mřížky tvořené dutými trubičkami, jejichž stěny jsou tisíckrát užší než jediný lidský vlas. Tato technologie umožňuje dosáhnout hustoty materiálu 0,9 miligramu na centrimetr krychlový, což znamená, že kostka o hraně jeden metr by vážila jen 900 gramů, zhruba stokrát méně než stejná kostka vyrobená z polystyrénu.(Ne, úvodní obrázek není fotomontáž.)
 
Od současných lehkých materiálů se niklová mikrosíťovina odlišuje v prvé řadě svými bezprecedentními fyzikálními vlastnostmi, hlavně pevností a enormní schopností absorpce energie, za které vděčí své struktuře. (Dosavadní nejlehčí materiály měly naopak náhodné prostorové uspořádání hmoty — vzpomeňte si například, že kuličky polystyrénu jsou různě velké.)

Při stlačení na polovinu objemu se materiál vrátí do původního rozměru a tvaru z 98% procent (viz video). Za tuto unikátní pevnost a pružnost materiál nevděčí použitému niklu, ale právě struktuře mřížky z dutých trubiček a mikro rozměrům. Koncept mřížky, která je lehčí a pevnější než blok hmoty, byl v makro světě využit v konstrukcích jako je Eiffelova věž nebo Golden Gate Bridge v San Franciscu. 

 
 
K výrobě síťoviny je zapotřebí speciálního tekutého fotopolymeru, který tuhne působením UV záření: díky ozáření ze tří směrů přes perforovaný flitr vzniká pravidelná 3D síť, na kterou lze následně nanést slabounkou vrstvičku niklu a fosforu v poměru 97:3. Po ztuhnutí kovu je fotopolymer rozpuštěn a strukturu tak tvoří skutečně duté trubičky.  

Jako možné využití materiálu jsou citovány tlumiče vibrací a hluku, či elektrody v bateriích. Jedním z klíčových zaměření vědců je alo také možné využití v automobilových technologiích. Nahrazením základních materiálů vnitřních součástek touto mikromřížkou bude možné vyrábět výrazně lehčí vozidla a letadla s řádově stonásobně menší spotřebou paliva. General Motors i Boeing už vyjádřili svůj eminentní zájem o tuto technologii. 

Na vývoji materiálu spolupracovali vědci z Kalifornské univerzity, laboratoří HRL a Kalifornského technologického institutu. Klientem měl být americký zbrojní průmysl — jak jinak, jedna z největších položek rozpočtu spojených států míří právě na obranu/armádu. (Částka, kterou Spojené státy ročně vydají na vojenské účely je vyšší než součet armádních výdajů deseti dalších států v pořadí).
 
Dalším krokem vývoje má být nanomřížka, která by obsahovala méně vzduchu. Jde tedy o použití struktury, kterou zatím vědci vytvořili v mikro rozměrech, v ještě menší nano dimenzi, které umožní vytvořit skutečný, solidní monolitický materiál.

 
 
 

Případná desintegrace eurozóny by dopadla v prvé řadě právě na automobilky, kvůli jejich vysokým nákladům na odbornou práci a politické nevoli k jakýmkoli restrukturalizacím (plány na propouštění by nutně vyvolaly reakci vlivných odborů, nemluvě o odporu, jaký by vyvolaly plány na přesun výroby do levnějších krajů). Navzdory německo-francouzským usilovným snahám o záchranu Eura a tedy měnové unie v její současné podobě zůstává možnost rozpadu Eurozóny na stole. Krize klubu evropských zemí platících jednotnou měnou přitom odstartovala neuhasitelným předlužením Řecka, které by mohly brzy následovat Itálie a Španělsko. Možné dělení Eurozóny by se proto zřejmě podobalo severo-jižnímu rozvodu. Při ekonomických důsledcích takového vývoje by v Evropě by nebylo v řádách automobilek vítěze, leč mezi poraženými by na tom nebyli všichni stejně zle.

 


čtěte více