Zdravím, zákazníci, podívejte se na své auto, nyní na moje, zpátky na to vaše, a znovu na to moje. Bohužel, to vaše není jako to moje, ale kdybyste zanechali svojí práce a stali se novinářem, mohlo by vypadat jako to moje. Zavřete oči a zase je otevřete — kde jste? Jste v takovém autě, jak by i vaše auto mohlo vypadat. V ruce mám ústřici s klíčky od auta, které budete milovat. Podívejte se znovu! Nyní jsou z klíčů diamanty! Všechno je možné, když vaše auto vypadá jako novinářovo.
Novináři řídí rychlejší, přesnější, tižší, lepší a odolnější vozy, aby o nich hezky psali!
Portál
Costumer Reports v minulých dnech upozornil na nekalé praktiky výrobců aut, kteří tisku dodávají vytuněná auta a znovu tím otevřel diskuzi na téma
klamání zákazníků. Tentokrát nachytali na švestkách
Volkswagen, když si všimli rozdílného detailu u
Passatu 2012: Vozy předváděné novinářům a focené pro magazíny o autech měly oba jinak lacině vyhlížející panty dveří u kufru pokryté plastovým krytem, zatímco verze běžně dodávané zákazníkům mají krytí jen na straně řidiče, druhý pant na vás z kufru vykoukne ve své kovové nahotě. (Viz obrázky na konci článku)
Ikdyž jde o zdánlivou maličkost, jde o další příklad toho, že
výrobci se nezdráhají o něco více poladit třeba odpružení, přesnost řízení či výkon motoru ve zkušebním voze nebo přidat trochu zvukové izolace navíc — a tak oblbnout novináře, jejichž recenzemi se pak často řídí trh a koncoví zákazníci. Jinými slovy automobilky půjčují redakcím a žurnalistům vytuněné modely, kterým se kvalita vámi zakoupeného vozu nerovná.
U Ferrari se tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...
Letos v únoru došla trpělivost
Chrisu Harrisovi, britskému novináři, který píše o autech. Rozhodl se tehdy říct pravdu o přehlížených podezřelých praktikách výrobce vozů Ferrari. Od té doby je u Ferrari na blacklistu (a možná i jinde), a zakládá si nyní kariéru na tom, že porovnává předváděcí vozy dodané novinářům s anonymními vozy ze sériové výroby, které z montážní linky putují k běžným zákazníkům.
Harris mimo jiné zveřejnil, že vůz
Ferrari Modena 360 dodaný novinářům ke zkušební jízdě
nabral z nuly rychlost 160kmh o dvě sekundy dřív než zákaznický model. Také popsal, že Scuderia 430 zapůjčená od reálného majitele (protože výrobce Harrisovi vůz poskyntout nechtěl) předvedla slabší výkon než konkurenti (GT2 a Lamborghini LP 560-4), zatímco podle oficiálních zdrojů měla být rychlejší než Halleyova kometa.
Ještě víc ale smrdí podmínky spolupráce novinářů s Ferrari. Na zkušební jízdy Ferrari dodává novinářům
DVA vozy — jiný pro zkoušky řízení vozu a jiný pro testování výkonu a rychlosti! Po každé jízdě navíc musí novinář vůz vrátit — a podpůrný tým ho připojí k notebooku a extrahuje informace o poslední jízdě, pak se vůz několik dní tuní a teprve potom si ho můžete půjčit znovu... Konkurentní značky přitom při zapůjčování vozů novinářům pouze poznamenají, abyste se vyvarovali přílišných nárazů a poprosí o vrácení auta za týden.
Podle závazných pravidel zároveň
novináři nesmí nikdy řídit žádné «běžné» auto Ferrari bez povolení výrobce, protože jen tak nějaký vůz není «ověřeného původu», čili není vytuněný. O tomto režimu ví každý novinář, ale všichni o tom mlčí, protože se bojí, že na příští nové Ferrari už je nepozvou.
(
Read more
)